Střípky z mládí
Josef Feřt se narodil v Jičíně 14.října 1922. Po studiích na reálném gymnasiu přešel do Raisova státního učitelského ústavu. Byl vždy výborným žákem v matematice, ale více lnul k hudbě, v níž mu rodiče dopřáli hlubšího vzdělání. Jako kandidát Raisova státního učitelského ústavu v letech 1937-1941 se zapojil do studentského spolku mladých aktivistů, kteří se v těchto nelehkých letech zajímali o kulturu města Jičína. Dokázali připravovat komorní večery s krásnými verši našich básníků, podbarvenými hudbou mladého Josefa Feřta. Ať to byl večer věnovaný Jiřímu Wolkerovi, Janu Nerudovi nebo melodram věnovaný J.B.Foersterovi (Město nakloněné slunci) nebo Večer moderní české poezie, vždy splnil u obecenstva očekávání a byl nadšeně přijat.
V této době byly již vysoké školy uzavřeny, ale Konzervatoř hudby ještě přijímala žáky, takže do r.1943 byl jejím posluchačem. Pak ovšem Němci zavřeli i konzervatoř a všechny posluchače odsunuli do říšských divadel, kde „duchem německých skladatelů“ posilovali odhodlanost armády do bojů. Bombardovaná německá města ale brzy musela činnost divadel zrušit a všichni jejich členové šli pracovat do továren na výrobu zbraní. J.Feřt měl štěstí, že nebyl daleko, odbyl si toto zlé období v Liberci a Jablonci a pak pracoval v továrně ve Vrkoslavicích.
Ve dnech konce války prchal v tom chaosu pěšky domů do Jičína, ukrýval se v lesích a po dvou dnech došel domů zcela vyčerpaný, ale šťastný, že se sešel zdráv se svými rodiči.
Když se naše vlast vzpamatovávala z protektorátního jha, znovu se 1.září 1945 otevřely vysoké školy a on mohl pokračovat ve studiu na Státní konzervatoři hudby v Praze, kde 22.6.1946 získal absolutorium.
Města podávala žádosti na ministerstva o pracovníky v různých oborech činnosti. Absolvent J.Feřt dostal umístěnky do Liberce nebo do Ml.Boleslavi. V Liberci prožil protektorát, a proto tam netoužil. Vybral si tedy Mladou Boleslav. Od 1.9.1946 nastoupil jako učitel na tehdejší městské hudební škole, kterou vedl ředitel Oskar Batěk. Zároveň vyučoval na částečný úvazek i na mladoboleslavském Gymnaziu. Hned se zapojil i do hudebního života města. Bylo mu nabídnuto místo sbormistra mladoboleslavského sboru Boleslav. Se sborem, který byl známý jako výborné pěvecké těleso, se mu pracovalo velice dobře, práce ho těšila a získal v něm neocenitelné zkušenosti.
V roce 1947 se oženil se svojí spolužačkou z Raisova státního učitelského ústavu Boženou Karpašovou a v roce 1948 se jim narodil syn Petr.
Od roku 1950 se po odchodu Oskara Baťka do důchodu stal ředitelem Městské hudební školy. To už měl za sebou několik koncertů pěveckého sdružení Boleslav, zvláště vydařený byl koncert k 90.výročí jeho založení.
